Italská recepce Švejka ve světle nového překladu

Jestliže jedna z možností, jak poznat, že se určitý autor stal skutečným „klasikem“, je sledovat počet a stálý zájem o překlady jeho stěžejních děl do cizích jazyků, případně současnou přítomností různých edic v knihkupectví v určitém kulturním kontextu (o to lépe, jestli je v reprezentativních knižních edicích), je to i případ Jaroslava Haška v Itálii od podzimu loňského roku. Dá se dokonce tvrdit, že neexistuje žádný další český autor, který dlouhodobě lákal italské bohemisty tolik jako právě Hašek. V podstatě málokdo z těch, co se ve 20. století v Itálii zabývali českou literaturou, nevěnovalo jeho dílu alespoň krátkou studii. Italská znalost o díle Jaroslava Haška se vydáním těchto Haškových spisů bezpochyby prohloubila a obohatila, a čtenář má dnes k dispozici moderní interpretaci Josefa Švejka, zbavenou celé řady klišé, která se nahromadila kolem postavy a autora, a není tedy těžké předpovídat, že část materiálů bude dříve nebo později přeložena do češtiny, kde by určitě také našla patřičně ocenění.